Únor 2010

Iron Maiden Animated Klip!

28. února 2010 v 16:15 | Anubides (c) |  Hudba
Animovaná, speciální edice z Jižní Ameriky. Song: The number of The beast. Stojí za zkouknutí pokud jste ještě neviděli McBrain z Mekáče :-D:-D


ANCIENT BARDS! Italská, power metalová bomba v čele s krásnou princeznou!

28. února 2010 v 1:37 | Anubides (c) |  Hudba

Název: Ancient Bards
Žánr:
Symphonic Power Metal
Původ:Seskupeni:
Label:
Italy (Rimini, Emilia-Romagna)

2007Independent
Aktuální sestava:
Sara Squadrani - Vokály
Daniele Mazza - Klávesy
Claudio Pietronik - Kytara
Fabio Balducci - Kytara
Martino Garattoni - Basa
Alessandro Carichini -Bicí

Zdroj: metal-archives.com









SGA HOFF 15.část

27. února 2010 v 18:14 | Anubides (c) |  Stargate Hoff
Baky vzal Mecky za ruku a okamžitě si to namířil do diplomatického centra. Když byli oba uvnitř, Mecky věděla co má dělat a Baky začal okamžitě vysílat kód Asuranům. Po chvilce se Bakymu před očima zjevil obraz, na kterém se objevila hlava Exituse. "No, toho jsem tu teda potřeboval" prohodil si pro sebe malou poznámku a začal mluvit. "Co to má znamenat?!" Exitus se zasmál a odpověděl "Co by? Zajali jste náš Zdroj. Myslíš, že to není důvod k vyhlášení války?" Baky nestačil zírat. Pohlédl na Mecky, ta pokrčila rameny a vrátil se zpět k obrazu. "Nikoho jsme nezajali. Surender se objevil před naší základnou z ničeho nic a v bezvědomí!" odpověděl rozlíceně. "Hehe a Ty si myslíš Hoffíku, že zrovna Vám, tak podlé a chamtivé rase, která prahne po jakékoli nové technologii, kterou by jste mohli vyhubit všechny rasy, budeme zrovna věřit?? Vzpamatuj se bakermane. Zajmout Zdroj je pro nás okamžitý důvod k válce. Ber to obrazně. Když budete spolupracovat a vydáte nám Zdroj, nebude to tak zlé. Ale za tohle budeme chtít OSM ZPM!!" Poslední věta bakyho vytočila a ten vzteky praštil do počítače, až se obraz vypnul. Mecky vstala a Bakyho objala. "Klid Baky, je to pitomec. Jen vyhrožují". Baky už nemohl. Už tak přišel o 90% obyvatelstva z Centrální planety a ještě toto. "Mecky, neznáš Asuru tak dobře jako já. Oni jsou schopni nás zmasakrovat a tuhle planetu si zabrat pro sebe jen tak pro nic. Nezapomeň, že v jádru jsou to stále Replikátoři a Ti se s ničím nemažou. Jim nezáleží na ztrátách soupeře, nemají slitování". Mecky Bakyho chápala. "Mecky, zůstaň zde, kdyby se rozhodli Asurané přecijen ještě komunikovat, já jdu za Aschem, probrat s ním evakuaci. Musíme něco vymyslet." "Škoda, že Miranidas je ve válce a nemůžeme ho kontaktovat" povzdychla si. Mecky poznamenala ještě jednu důležitou věc "Baky? Za dva dny dorazí transport se zásobami". "Výborně, alespoň budeme nějakou dobu zajištění. Musíme doufat, že Asurané rychle odejdou". Mecky kývla na Bakyho poznámku a ten se odebral na velitelské stanoviště za Aschem.

Baky s Aschem zjišťovali, kolik bitevní techniky mají na provizorní základně k dispozici. Měli tu jeden Hoffský stíhač, 250 Elitních bojovníků a 3 planetární obranná děla. "No, tak s timhle můžeme tak leda uspořádat národní hry" prohodil znechuceně Baky a sedl si zkroušeně do křesla. "Možná, že bych měl nápad". Baky pohlédl na Ascheraua a pravil: "Věř Aschy, že za jakýkoli spásný nápad budeš národním hrdinou. Tím vlastně už jsi. Tak budeš znovu. Povídej..." "No jde v zásadě o to, že Miranidas nám poskytl několik Tokerských hloubících krystalů..." to Bakyho šokovalo. Nevěděl, že na základně vlastní tak významnou zbraň. "A to si mi nemohl říct dřív?" "No, měli jsme je vytáhnout jen v případě nouze" začervenal se Asch. "A tohle je co? Diplomatická večeře?" rozhodil rukama a požádal Asche, ať začnou dělníci s krystaly hloubit podzemní tunely, kam schovají lid a veškerou techniku. Měli už jen 4 dny, což na vyhloubení podzemního komplexu bohatě stačí. Krystaly tvoří ohromnou rychlostí a během 24 hodin dokáží utvořit pod zemí malou kolonii pro 250 000 lidí.

Surenderovo tělo leželo bezvládně na lůžku, kde ležel připoután a v obležení vědců, kteří zkoumali jeho na první pohled jakousi infekcí zasažené tělo. "Zvláštní. Vidíte ten krk? Rozežírá ho -to- zevnitř. Replibloky sami odpadávají. Jsou bez energie. Umírá". Baky doběhl akorád do laboratoře a pohlédl na hlouček vědců, kteří stáli okolo postele. "Tak dost!" vědci pohlédli na Bakyho a odstoupily od postele. "Je to sice nepřítel, ale to nám nedává důvod ho ihned zkoumat. Už víte co mu je?" "Umírá..." To Bakyho šokovalo, protože to by znamenalo potvrzení důvodu, kvůli kterému sem poletí Asuranská flotila. "NEsmí! Musíte ho -nějak- udržet na živu. NEsmí prostě zemřít. Už jen proto, že dokáže jako jediný zachránit náš lid uvězněný v bráně." vědci pokývali hlavami a Baky odešel. Vzápětí Bakyho vystřídal historik, jenž došel s obrovskou knihou, kterou oprášil v lékařské knihovně a zvolal na celou skupinu "Hej! Možná vím, co mu je!" Vědci padli v úžas a okamžitě se shlukli kolem historika. V knize byl popsaný replikátor vč. jeho předností, ale také slabin. "Kde si to vzal?" optal se jeden z vědců. "Co. Starý antický svazek. Ležel mezi ostatní hromadou knih! Je z té planety, kde jsme byli naposledy. Ten chrám, ta obrovská knihovna, už víte?" vědci pokývali a začali studovat knihu. Historik ustoupil a přečetl vyjmenované slabiny Replikátorů. "Podotýkám, že se jedná pouze o původní Replikátory, ale je dost možné, že to bude fungovat i na něj" hodil očima po Surenderovi a vrátil se zpět k obsahu knihy, z které začal číst. "...ale zásadní slabinou replikátorů je obyčejný uhlík. Proto jsme sestrojily na boj s touto rasou zbraň na bázi štěpeného uhlíku, který při kontaktu s byť jediným blokem rozloží celého replikátora na prach. Je pravda, že Replikátoři jsou si toho vědomi, proto se snaží před jakýmkoliv zajetím sebezničit, aby nemohli být testováni jako celek. Bohužel, tato rasa úspěšně dokončila studium této závažné chyby ve složení bloků. Ovšem ne úplně dokonale. Ale povedlo se jim zvýšit odolnost materiálu o 70%. A proto, jakožto obranný mechanismus, jsme také zabudovali do každé hvězdné brány obranný nanovirus, jenž jsme vylepšily o větší koncentraci uhlíku s izotopem 86. Kontakt replikátora s tímto nanovirem je pro něj smrtelný a hlavně - šiří se mikrovlnami k dalším jedincům jako morová nemoc" dočetl z knihy a pohlédl na vyjukané vědce, kteří horlivě přemýšleli, jak zabránit opaku. "Mám nápad" přihlásil se biolog. "To co tam píšou, má fungovat na základního Replikátora. Ale když se podíváme na asuranský Zdroj podrobněji a necháme jeho tělo oskenovat, zjistíme, že jeho kostra je doslova obalena malými částečky, které ho postupně likvidují, ale s velkými obtížemi. Je odolnější". Pokud to chápu správně, mělo by stačit jen jedno - trojitá dávka ze zakňaktelu. Replikátora nezničí, to víme, ale to co je uvnitř něj by mohlo". s úsměvem přednesl svůj nápad, který byl okamžitě schválen. "Sežeňte zakňaktel!"

Na Crollově opuštěném hattaku...


"Áááá! Kde seš Ty malá kryso?!" vzteky pukal hladový Wraith, prahnoucí vycucnout Zeva do poslední kapky energie, procházející se chodbou směrem k východu z lodi. Při výstupu z lodi praštilo Wraitha neúnosné horko, a tak se rychle rozhlížel, aby mohl zalézt zpět a schovat se před spalujícím žárem rozžhavené hvězdy. Když v tom odněkud přiletěl Wraithovi na hlavu šutr s několika posměšky. Díval se kolem sebe a zahlédl Zevua. "Áááá, mám Tě ty malá krysičko. Počkej, až mi padneš do rukou, nebudeš litovat!" zamumlal si pro sebe a rozběhl se za Zevuem. Ten běžel přímo k bráně, vědom si toho, že oslabený Wraith nebude mít sílu k dlouhému běhu v takto panujícím vedru. Zevu po několika minutách zastavil a opřen rukama o stehna vydýchával s ohlížením za sebe. Nakonec se napřímil a vydal se k bráně. Po hodině cesty došel k panelu a začal co nejrychleji zadávat adresu planety, která mu zrovna přišla na mysl a zdála se mu bezpečná. Brána vydala aktivační zvuk a do prostoru se protáhla modrá vlna. Zevu se ohlédl za sebe. Wraith stále nikde. Zevu lehce posmutnil a domníval se, že vysílený Wraith zřejmě padl vyčerpáním někde po cestě. Prošel bránou, a ta se za ním ihned zavřela. Zevu se rozhlížel kolem sebe. Všude jen les a podivné zvuky. "Špatná planeta, tady se mi nelíbí!" pronesl pro sebe v obavách a začal vytáčet adresu domovské planety Belkanů. Brána se aktivovala a Zevu prošel skrz. Byl na stepní planetě, 3 hodiny cesty od hlavního města. Ovšem měl obrovskou smůlu. Z obou stran zamířily na Zeva dva páry tyčových zbraní a z poza kamenu vyšel Zevovi známí Goauld - Croll. "Chachachááá! No to se podívejme! Belkanský špeh se mi uzdravil a rozhodl se mě sledovat, nebo, že by toto byla čirá náhoda?! "Drž hubu, Ty chcíplá žížalo! Mě se vysmívat nebudeš!" naplnil svá ústa hrdinskými slovy, po kterých za hlubokého Crollova smíchu dostal ránu zakňaktelem a omdlel...


Závod tří kapel! Kdo je nejrychlejší?

27. února 2010 v 16:50 | Anubides (c) |  Hudba



Kdo by měl vyhrát podle Vás cenu rychlosti? :-P

SGA HOFF 14.část

26. února 2010 v 20:48 | Anubides (c) |  Stargate Hoff
Mary, Anub a Tygr se vypotáceli z lodi ven, kde relaxoval v leže Magestic, dívajíc se na jasnou oblohu, kterou vyplňovaly 2 měsíce a v dáli bílé kolo zářícího slunce, které momentálně ohřívalo povrch i vzduch planety nadprůměrnými teplotami. "Kurňa to je horko" prohodil Anub, kterého teplý vzduch, tak jako zbytek skupina převálcoval jako jeden velký žací stroj celé pole. "Magu vstávej, jdeme k bráně a domů" pobídl Mary Magestica. Ten se zvedl, přidal se ke skupině a společně vykročily směrem k bráně. Cesta trvala hodinu. Žár slunce byl spalující, všichni byli fyzicky vyčerpáni proběhlými událostmi a nejednou se stalo, že se někomu ze skupiny podlomily nohy a spadl na zem. Nakonec úplně vysíleni došli až k bráně, kde nebyl jediný strom. Jen oranžový prach, písek, kamení a kusy skal. Ideální místo pro osobní grilování na přímém slunci. "Tygře vytáčej, dlouho tu nevydržíme!" Tygr bez debat začal vytáčet adresu domovské základny z které předtím odešli."Když jsme přišli, bylo tu příjemněji. Kde se k sakru vzalo takový vedro!?" pronesl volně do prostoru Anub.

"Pane. Příchozí červí díra!" oznámil technik, starající se o bezproblémový chod brány. "Zavřete Iris" rozkázal ruský velitel Igor, jenž byl vedoucí postavou ruského týmu, který se zde střídal pravidelně s týmem z Číny a USA. Štít, známý z pozemského komplexu SGC, na rychlo namontovaný na bránu měl zabránit nepříteli zhmotnit se na druhé straně spojení. "Máme venku nějaké týmy?" optal se Igor kontrolora. "Ne pane! A nepřijímáme žádný identifikační kód!" "Divné" promnul si bradu velící důstojník.

Maryho skupina se naposledy ohlédla za sebe aby spatřila horkým sluncem protkaný obraz napůl pouštní, napůl lesnaté krajiny a vydala se vstříc cestě branou zpět na domovskou planetu.

"Otevřít Iris, připravit obranu!" stál velící důstojník s rukama v bok a hleděl na displej velké obrazovky, kde byl přenášen obraz z kamery sledující bránu 24 hodin denně. "Ano pane! Obranné a útočné týmy před bránu!" Skupina 25ti po zuby ozbrojených Taurijců naběhla před bránu, zaujala svá místa, mířící puškami na bránu a čekali, co se bude dít nebo spíš, kdo se z modrého kruhu vynoří. Jako první prošel Mary a v šoku sebou seknul na zadek ihned před vstupem do brány kryjící si obličej, posléze pomalu zvedající ruce nad hlavu. Za ním další, kteří na Maryho narazily a jeden o druhého zakopli tak, že ztratily rovnováhu a přes Maryho přepadli. Brána se vypla. "Ty vole, to ses musel zastavit přímo před bránou??" nadával Magestic a když spatřil Tauri, nevěřil vlastním očím. Tygr, Anub a Mary se postavily a zíraly před sebe a vzápětí jeden na druhého. V tom přikráčel Velitel základny a pravil: "Vítejte na...Hoffně!" a začal se smát. Mary a spol. sice nechápali co je tu k smíchu, ale nechali ho v tom. Igor se přestal smát a ihned položil jednoduchou otázku. "Kdo jste a odkud jste přišli?" Anub se přihlásil a odpověděl: "Jsme Hoffští vědci a přišli jsme...odsud!" rozhlížel se kolem sebe a pomalu mu docházelo, co se tu asi stalo. "No a nebo jsme vlezli někam, kam jsme vůbec neměli". Igor vypadal zamyšleně, ale nakonec sarkasticky prohodil "Ehm, já si osobně myslím, že za B je správně!" "Zajmout!" ukázal prstem na příchozí a nechal je odvést do jednoho z větších stanů u kterého se ihned postavily 4 stráže. Igor pohlížel směrem ke stanu pro zajatce a sám pro sebe si zamumlal "Hmm, dneska mám šťastný den" promnul si ruce a odkráčel na velitelské stanoviště.

Na lodi Astarte...

Astarte chodila po PelTaku a doufala, že jejímu prvnímu muži se podařilo lokalizovat červí díru a její adresu. "Mám ji má paní. Je to jen pár hodin letu odsud." Astarte v duchu zajásala. "Dobře můj drahý. Nastav kurz té planety a ať jsme co nejdříve tam. Už se těším, až toho roztomilýho hezounka zase spatřím" promnula si ruce a odešla do relaxační místnosti, dát svému tělu trochu volnosti.

Na lodi Asuranského bitevníku...


Poté, co se Surender teleportoval zpět na loď, zamířil do své kajuty zpracovat data, tajně stažená z paměti brány do svého přístroje. Všem členům rozkázal ať ho s ničím neruší. Zavřel se v kajutě a jal se analyzovat získaná data. Brána ukrývala v paměti 36 milionů DNA lidí, kteří nedorazily na druhou stranu. Ostatní obyvatelé tedy zahynuli ještě dříve, než je stačila paměť druhé brány zpracovat a uchovat ve svém nitru. To Surenderovu nanomysl fascinovalo. Ovšem v nahraných datech našel také něco, co ho dokonale rozrušilo. Jednalo se o virus biologického původu, proti kterému byli Hoffové zřejmě imunní, zato kdysi dávno příchozí Wraithy po nadýchání odsoudil k smrti vyhladověním. Fascinující. Ale bylo tu ještě něco. Brána v sobě uchovávala poznatky, jak se povznést na vyšší úroveň svého bytí. Tato převratná informace vyvolala v Surenderově mysli negativní impulsy, které vedli k ukrutné bolesti a narušení Replikátorské, pokročilé struktury spojení jednotlivých částí. Každá částice, každý nanit v jeho těle se těžce vyrovnával s právě zjištěnou skutečností. Surender začal rychle přemýšlet. Nakonec jediné, co mu v pudu sebezáchovy zbývalo, bylo vydat se zpět na povrch planety a požádat o pomoc. Ovšem Surender si uvědomil ještě něco. Jakožto Asuranský Zdroj byla jakákoliv vnitřní změna znát u všech dalších Asuranů v jeho přítomnosti. Ti začali v panice bušit na dveře v obavách o Surenderovo zdraví. Sure se sebral a došel ke dveřím, které deaktivoval a otevřel. "Přejete si?" vyděšená posádka zírala na Surendera s chladnými výrazy až po chvilce pochopily, že si mají dělat dále svou rutinní práci. To byla příležitost pro Surendera, který si sebral přístroj, který měl předtím, hodil na sebe plášť a vydal se na řídící můstek, kde bez váhání rozkázal k teleportu na povrch planety. Protestující posádka nechápala počínání svého Zdroje a snažila se teleportaci i přes budoucí tresty přerušit rozmlouváním o ochraně Zdroje na lodi. Surenderovi běžel čas, chápal svou posádku, že mají strach, protože ztráta jednoho ze Zdrojů je pro Asuru vždy těžká rána v celé kolonii, ale i tak si stoupl na teleportační plošinu v rohu místnosti, ujistil posádku, že bude v pořádku a nechal se dopravit na povrch.

Po teleportaci ovšem Surenderovo tělo padlo bezvládně k zemi a zaskočení Hoffové nevěděli, co mají dělat. Skenery Asuranské lodi vyhlásily napadení nepřítelem v klamném domnění, že Zdroj byl ohrožen, a tak posádka automaticky vyslala nouzový signál, volající o pomoc až na svou Domovskou planetu. Po určité chvíli bylo volání o pomoc vyslyšeno a na obrazovce se objevil samotný Indos. "Co se děje, povídejte?!" řekl zvídavým hlasem. "Pane, náš Zdroj byl zajat obyvateli planety, jimž jsme přiletěli pomoc" Indos byl značně touto informací překvapen. Nečekal, že by Hoffové vzhledem ke svému požadavku a s vědomím síly, jakou Asura disponuje, zkusily zajmout asuranský Zdroj. Bohužel, Indosovo myšlení nepodpořil zaujatý Spider a označil Hoffy jako vyčůraného nepřítele, který si chce zajmutím Zdroje nechat zachránit svůj lid a porušit tak výměnný obchod. To Indosovi přišlo jako vcelku logický, jednoduchý a zároveň mazaný plán, a tak neváhal Hoffům vyhlásit válku. Do diplomatického centra Hoffů přišla kódovaná zpráva. Mecky dekódovala nějakou chvíli vzkaz a po chvilce se zděsila. Okamžitě se rozběhla za Bakym a Aschem, předat jim naléhavou zprávu. "Bakyyy! Aschi!" běžela k řídícímu centru kolonie, kde před vchodem ležel Surender v bezvědomí a Baky s dalšími vědci se snažily Surendera zdvihnout a odnést na ošetřovnu. Baky se otočil vlevo a spatřil přibýhající Mecky. Ta doběhla celá udýchaná a předala mu ihned vytištěný vzkaz. "Můj Ty Hoffe!" vytřeštil oči na přijatou zprávu a dodal. "Tak tohle je opravdu náš konec".

Indos kontaktoval nazpět posádku lodi na orbitě Hoffské základny, ale bez úspěchu. Jak ukazoval stále spuštěný obraz, posádka strnula na místě a všichni do jednoho padly k zemi v poloze v jaké se nacházeli před strnutím. Celá posádka byla mrtvá. Nebo alespoň vypadala, že je. Co zabilo či uvrhlo celou posádku do bezvědomí, neví zatím nikdo. Indos nechápavě zíral na mrtvý můstek celé lodi a už jen toto s předchozí informací ho utvrdilo v myšlence, že Hoffové se zřejmě rozhodli zajmout loď na orbitě. Jistě, bez opravené brány se nemají jak dostat z planety, pokud nechtějí obětovat své obyvatele a nebo čekat na pravidelný transport.
Indos se u obrazovky vztekal, až nakonec zhasla a rozkázal připravit bojové týmy univerzálů a povolat pěchotu společně s Elitními bojovníky, což potěšilo především Spidera s Exitusem. Dal Hoffům 5 dní na přípravu. Poté si osobně bude chtít i za cenu několika padlých "prověřit" co, že se to vlastně nad základnou Hoffů stalo a potvrdit si tak své i Spiderovi domněnky.

Na palubě Crollovi opuštěné lodi...


Zevu, ležící stále na obětním oltáři se pomalu probral z bezvědomí. Rána se mu vlivem zbytku goauldích hormonů v těle rychle zacelila, a tak vlastně díky mrtvému goauldovi přežil jeho bolestivý únik z těla. Posadil se a začal se rozhlížet kolem. Nikde nikdo. Seskočil z oltáře a snažil se získat zpět rovnováhu. Rozhlédl se. Vlevo od sebe viděl na zdi otevřený kryt klimatizace a spálené kolo na zdi pod ní. Vidal se tedy po své pravici na průzkum tiché lodi. Kráčel pomalými kroky, za každý roh opatrně nahlížel. Když ani po několika průchodech chodbami nenarazil na žádné stráže, opatrnost šla stranou a dobrá nálada se mu začala rychle vracet. "Ty vole, já jsem tu snad sám" prohodil sám k sobě a kráčel uličkami neznámo kam až došel do místnosti pro zajatce. Všude byli vysílení lidé, ale také několik mrtvých, kteří zřejmě zemřeli hladem a dehydratací. Jen jediná klec úplně na konci místnosti byla otevřená. Zevu s menšími obavami pomalu došel až k ní a spatřil ji prázdnou. V tom ze stropu na Zevua spustil Wraith, který zde byl dlouho uvězněn. Zevu, jelikož byl menšího vzrůstu a také mrštný, dokázal vymanit z pod těla oslabeného Wraitha a dal se na útěk. Pro Wraitha ideálně strávené chvilky na lovu jednoho malého Belkana. Dal své kořisti náskok. Zevu se ještě stačil na konci místnosti u vstupu zastavit a pronést směrem k Wraithovi posměvnou poznámku: "Si mě chyť Ty wraithská vychrtlino když si myslíš, že seš takovej frajer, no pojď!" Wraith se nenechal dlouho pobízet a za Zevem se rozběhl, když v tom po pár krocích Wraitha praštila do nosu krásná vůně sílou nabitého vězně. "Co na mě tak zíráš Ty příšero?" ohradil se vězeň a dumal, jak překonat laserovou mříž. "Naser si. Na mě si nesmlsneš!" Wraith se usmál a odpověděl. "Neboj, já se vrátím a tentokrát tu žádná mříž nebude!" a tentokrát už opravdu běžel chytit si svého malého zajíčka.

Hoši děkujem? Nene, tentokrát ne!

25. února 2010 v 14:08 | Anubides (c)
No. A je to za námi. Chleba levnější nebude, benzín taky ne, řekl by jeden. Co naplat, tentokrát se nedá ani klukům poděkovat. Pojďme se podívat na to, proč byli Češi vyřazeni před branami čtvrtfinále, stejně jako favorizované Rusko či z Turína zlaté Švédsko.

(3:1) Slovensko: Češi byli po utkání se Slovenskem v menší euforii. Zámořská media opěvovala Jágra, evropská Vokouna. Tak či onak, Slovensko letos není tím soupeřem, jako v předešlých letech, kdy se týmům nedařilo a pravidelně dostávali lekce vysokými výsledky. Čekalo se, že po tomto zápase zvládneme hravě Lotyše, které předtím vykleplo Rusko 8:2.

(5:2) Lotyšsko: Čekal se pohodový zápas, který měl být plný gólů a hráči si měli lehce odpočinout. Nepochopitelným krokem pro mě bylo nenasazení Pavelce. I když Voky měl fazónu z NHL, kterou prokázal znamenitě i zde, tak přecijen měl oba elitné gólmany protočit. Ale my víme - Růža ho nezná a věří víc Vokymu. Budiž. Každopádně, tento zápas nám ukázal, že máme jako tým jednu fatální chybu - neumíme udržet tempo. Určitě vzpomínáte na skvělou první třetinu, kdy to bylo 3:0 po 5ti minutách. V další části už jsme měli co dělat, aby Lotyši nevyrovnali. Kousali pěkně. Tohle utkání bylo varováním.

(2:4) Rusko: Bohužel, z předchozího mače jsme se nepoučily, a jak jsme vlítly na Lotyše, tak stejným stylem i na Rusy. Bohužel jsme zapomněli na jeden fakt - první lajnu Rusů. V první třetině byla ještě eliminována, ovšem v té druhé a třetí jsme dokázali, že na velké týmy prostě nemáme. První lajna řádila a Češi byly bezradní. Bezduché ploužení po ledě, nesmyslné přihrávky a špatná práce v obraně vyústila v drtivý tlak Rusů v druhé půli zápasu, který jsme už nerozdýchali. A to i přesto, že v posledních 5ti minutách bylo vidět, že když se právě na Rusy přitlačí, tak jsou hratelní, což byla pro změnu jejich slabina.

(3:2pp) Lotyšsko: Repete. Dostali jsme druhou šanci, ukázat papírově slabšímu soupeři, že umíme hrát velký hokej. Opět jedno velké zklamání. Nevyvarovali jsme se chyb z předchozích zápasů a i když Růža proházel lajny a především Fleischmanova dravá lajna Lotyšům zatápěla, nebylo to nic platné. Zápas dospěl do prodloužení, kde jsme bohudík vstřelily gól, ale na výsledek jsme se šíleně nadřeli.

(0:2) Finsko: Severští soupeři jsou pro nás prokletím. Jednou nás zabrzdí Švédsko, podruhé Finsko. Co naplat, utkání bylo vyrovnané, hrál se opatrný hokej a vypadalo, že si Češi konečně uvědomily předchozí chyby. Bohužel, je třeba dávat góly a Ty v tomto zápase Jágr a spol. dát nedokázali. Mika "Kipper" Kipprusoff zazdil bránu, obrana eliminovala naše útoky a další ostuda turnaje je na světě. A jako odměna letenka do ČR jako pozornost od Finů.

Turnaj to byl a jistě ještě bude pěkný. Slovenská horda podceňovaných bojovníků je prozatím černým koněm turnaje a narozdíl od nás dokázala potrápit favorizované Rusy, nad kterými nakonec vyhráli a v neposlední řadě poslali předčasně domů i obhájce olympijského zlata, Švédy.
Bohužel, mezi Čechy a Slováky je na turnaji jeden zásadní rozdíl - Slováci se hokejem baví a chtějí uspět. Jdou od cíle k cíli s vidinou, že možná urvou nějakou tu medaily. Z posledních nevydařených let na to mají právo. O to je hlad po medaily větší. Fanděme jim. Oni totiž hrají srdcem.

Já rád poděkuji Růžičkovi za složení skvěle vyváženého týmu, podpořeného fantastickou formou Vokouna a Jágra s Krejčím. Tihle tři byly ozdobou českého týmu. A jak někteří povídají - Ne Růžička, ale hráči sami si to prohráli. Jejich hlava, ruce, nohy, to vše dělá zápas, ne trenér.
Řady byly od zápasu s Lotyši poskládány výborně, bez chyby, ale nemůžu si pomoc, ale VIDITELNĚ chyběla chuť něco dokázat, chuť vyhrát, hlad po vítězství! Nevím pánové, ale tentokrát si nezasloužíte ani české "Hoši děkujem!". Tentokrát ne.

Kanada sesvačila Rusko!

25. února 2010 v 13:30 | Anubides (c)
Je to neuvěřitelné, ale opěvované Rusko končí na velkém turnaji před branami čtvrtfinále. Kdo by to byl řekl, že "obávaná" sborná s "nejlepším" týmem od dob Larionova, Fetisova a Krutova praskne ani ne tak s Kanadou jako takovým výsledkem. Chcete vědět, "PROČ" Kanada přejela Rusko jak buldozer plechovku od piva?

Za prvé: Eliminace Ovečkina. Ten kluk nejenže schytal pěknou porci hitů, ale hlavní recept kanaďanů v šatně musel znít asi nějak takto: "Pánové, je Vám jasný, co provedete s Ovečkinem?" "Ano trenére! Zlámat mu hokejky!"

- Je pravda, že toto platilo na výbornou a Ovečkin si i díky takovéto banalitě defacto neškrtnul.

Zadruhé: Srdce. Ano, tento fakt byl znát ihned od začátku zápasu. Rusové měli sice silný, hvězdami nabitý tým, ale rozdíl byl v tom, že Kanada chtěla tak moc vyhrát, že se do Rusů pustila s takovou pompou až atmosféra sálající z TV elektrizovala nejednoho fanouška sledujícího tento vypjatý zápas.

- Kanaďané si určitě všimli jedné věci. Když se na Rusy pořádně zatlačí, jsou v háji a najednou nevědí jak hrát. Včerejšek je toho důkazem a je to jedině dobře. Ovečkin a spol. mají ještě čas na to aby něco dokázali. Tentokrát jsem sám za sebe šťastný za Kanadu.

Slovy Bryzgalova:

" Vlétly na nás gorily puštěné z klece, říká o Kanaďanech gólman Bryzgalov "


SGA HOFF 13.část

25. února 2010 v 1:24 | Anubides (c) |  Stargate Hoff
Hoffské týmy vědců a techniků studovali správně pořadí krystalů 3 dny aby si byli naprosto jistí jejich konfigurací. Bohužel, bez výsledku. Systém neustále hlásil špatné nakonfigurování krystalů a Hoffové začali být zoufalý. S krystaly pomáhal i zkušený Ascherau, ovšem i ten byl bezradný. Baky mezitím během oněch tří dnů dával dohromady plán na cestu pro ZPM. Zrovna sepisoval potřebné vybavení, když se u něj v místnosti objevil Asch. Jeho sklíčený výraz dával znát, že týmy neuspěli. Baky praštil vzteky do stolu. "Co teď?" Asch pokrčil rameny. Baky se podíval z okna na bránu a v hlavě měl jen jedno jediné řešení. Zvedl se z křesla a namířil si to za Mecky, která zrovna objedvala. "Ahoj. Nech si chutnat". Mecky zahuhňala něco jako "díky" a Baky se ihned postavil čelem k počítači a odeslal Asuranům volací kód. Po chvíli se na obrazovce objevila silueta Spidera, což Baky nečekal. Replikátor, kterého by nejraději ihned zprovodil ze světa měl s ním jednat o ZPM. Ale nebyl čas na nějaké návaly emocí a handrkování se. "Áááá Hoffská krysa. No, čeho si žádáš, Bakermane?" Baky potlačil vztek a odpověděl: "I Ty vítej. Rád bych za Hoffy na této planetě požádal o pomoc.." "Hoff prosí o pomoc Asurana. Jak dojemné. Jsem jedno ucho, povídej" Mecky chytla Bakyho za ruku, ten na okamžik shlédl ke své levé paži a pak na obrazovku a pronesl druhou část žádosti. "Potřebovaly bychom někoho od Vás aby nám pomohl nastavit bránu. Jen Vy můžete bezpečně zjistit, zda jsou krystaly správně umístěné. Zkoušeli jsme to s našimi vědci a techniky, ale bezvýsledně". Baky se cítil trapně, neb věděl, co přijde za odpověď. "Chachachááá. Hoffští vědci na kolenou. Vydrž, Indos přichází." To Bakymu hned zlepšilo náladu a svitla naděje na úspěšné jednání. "Vítám Tě Bakermane. Žádáš o pomoc jednoho z našich Zdrojů?" "Jednoho z Vašich zdrojů výměnou za 6 ZPM když mi pomůžete přenastavit bránu abychom mohli vycestovat branou na planetu, kde se ZPM nacházejí".Tato nabídka se Indosovi zamlouvala. Přecijen pro Asurany jednoduché přenastavení brány výměnou za 6 ZPM byla nejlákavější nabídka jakou kdy dostali. Tolik zdrojových baterií jim vydrží na několik tisíciletí. "Dobrá, platí." Baky si oddychl, Mecky vyskočila nadšením ze židle a přistihla se, jak dala Bakymu pusu na tvář. Toho to vyvedlo z míry natolik, že se ke konci rozhovoru zakoktal. "Ehm..dobrá..takže..ehm, kdy máme očekávat návštěvu?" Baky naznačil Mecky, že jí za tohle zaškrtí. Ta se pouze začervenala a sedla si zpět do křesla a hleděla na radarovou obrazovku. "Zítra přiletí Asuranský bitevník. Bude přítomen na orbitě do Té doby, než se náš Zdroj vrátí zpět na palubu. A Bakermane?" Baky nastražil uši a poslouchal. "Žádné podrazy. Budeme si náš Zdroj pečlivě hlídat." Asurané měli jednu velikou nevýhodu. Neznali emoce, a tak jednání proběhlo na straně Asury rychle a chladně bez zbytečných průtahů. To Baky byl poslední větou mírně zaplněn strachem, který ovšem záhy ze sebe dostal, jakmile přenos skončil. Otočil se k Mecky a nervózně jí vynadal. "Blázníš? Co to do Tebe vjelo?" Mecky se lehce urazila. Zdráhala se odpovědět, ale nakonec přecijen sebrala odvahu a Bakymu se svěřila. "Mám Tě prostě ráda a udělalo mi radost, že Asurané nám pomůžou." Baky se začervenal ostudou zato, že na Mecky vyběhl, a tak si to odčinil další větou "No..ale..bylo to milí. Taky Tě mám rád." usmál se na ní a jal se donést pozitivní zprávu Ascherauovi.

****

Astartiný pomocníci přepravily poslední kontejner k jezeru kde se nacházeli i Anub s Tygrem aby se mohli podívat, jak se pouští nenávidění Goauldi na svobodu. Královna před vypuštěním radostí zapískala a vplula lehounce do vody, do svého světa, který je domovem jejím i tisíců Goauldích larev a dalších živočichů. Astarte se otočila na Tygra s Anubem a začala se na celé kolo smát, když viděla, jak oba brečí. Jak malá děcka.
"Ou, Vy dva jste tak rozkošný. A taky jste hrozný měkoty" smála se dál a její muži rovněž. Pojďte, jdeme na loď a pryč z téhle planety. Anub s Tygrem si utřeli obličeje včetně očí a vydali se taktéž ke Crollově lodi. Loď byla od jezera půl hodiny cesty, a tak byl čas na menší povídání, vyzvídání a popichování. V jednu chvíli se Anub Tygrovi svěřil, že se mu Astarte moc líbí. "Milá Astarte, víš, byli tu s námi..." ale Anub větu nestihl dokončit, protože Astarte ihned znala otázku a zároveň i odpověď: "Vaši dva kamarádi? Ano, jsou na mé lodi". mrkla na Anuba. Tygrovi s Anubem spadla čelist a oba se radostí objali. Anub se začervenal a ptal se dále. "Kam vůbec teď poletíš?" "Mám v seznamu 27 Pvoplanet jako je tato a pravidelně mezi nimi cestuji s občasnými zastávkami na planetách jiných ras pro doplnění zásob a relaxaci. Mám pár oblíbených míst, kde jsou lidé milí a umějí se o mě postarat a dobře pohostit. Můžete letět klidně semnou..." Nechala nabídku volně viset ve vzduchu a kráčel dál. "My bychom rádi, ale plníme zde úkol a už jsme se měli dávno ozvat naší základně." Povzdychla si a dodala: "Nuže dobrá, jak si přejete". Skupina vstoupila do lodi, přemístila se k transportním kruhům a Astarte dala příkaz svým střážím aby přivedli zpět Maryho s Magem. "Počkám na orbitě pro případ, že by jste si přecijen odchod rozmysleli. Už dlouho jsem neměla tak milou společnost a byla by škoda nestrávit spolu pár dní na mé lodi." "Jsi moc milá Astarte, ale musíme se ohlásit. Už tak je divné, že naši lidé neposlali pro nás další tým." "No, možná se něco stalo. Člověk nikdy neví". usmála se a transportní kruhy dopravily druhou dvojici z týmu na povrch. Všichni čtyři se radostí objali a Mary nechápavě hleděl na Astarte a dovolil si položit otázku: "Proč..proč jste nás ušetřila?" Astarte se zasmála a odpověděla. "Co Vy jste to za rasu, že jste takový srandisti." začervenali se a Astarte pokračovala "Ušetřila? Inu kdeže. Jsem sice Goauld, ale ne takový, jaké Vy znáte. Ale poděkujte tomu hezounovi támhle. Kdyby tak roztomile omráčený neležel v řídící místnosti, kdo ví jak by vše dopadlo." hodila okem po Anubovi. U něj, jakoby přeskočila jiskra a začal hltat Astarte víc než kdykoliv předtím. "Ááááá náš rasový kanec se probudil zase" strčil Mary se smíchem do Anuba. "Co na mě šaháš Ty příšero!" zasmál se rovněž. "Příšero jo? Že Ti narvu Asgardský ostnáč do řiti!" Mag s Tygrem koukali na oba jak do sebe strkaj. Astarte se smála na celé kolo a pravila. "Tak ted je ten Váš Anub ještě víc sexy než předtím". Mag zakroutil očima, poděkoval Astarte za záchranu a vydal se na čerstvý vzduch. "Tygře Ty bačkoro, nebráníš svýho bráchu?" To Tygra naježilo a pustil se do Maryho s Anubem. "Já Ti dám bačkoru, to bude koukat. Oba Vás pověsím za koule u mě v laborce a budu Vám je pitvat zaživa smradi!" Astarte se bez mrknutí oka odebrala do transportní místnosti, nechajíc se kluky kočkovat a transportovala sebe i stráže na můstek své lodi.
****

Baky doběhl do řídícího komplexu, kde Asch zrovna něco konzultoval s třemi vědci. Ten ho zahlédl a okamžitě za ním přiběhl. "Tak jak Baky?" Baky vydýchal a spustil "Zítra doletí Asuranský Zdroj, pokusí se opravit bránu pro cestu na planetu se ZPM." "Super. Asi nevíme v kolik má příletět" "Neřekli. Víme jen to, že po celou dobu bude hlídán z orbity Asuranským bitevníkem." To se sice Aschemu nelíbilo, ale chápal ostražitost Asuranů. "Dobrá, připravíme lid." Asch se upravil, vešel do radiové místnosti a předal rozhlasovým vysíláním obdržené informace a vzkázal občanům, že se není čeho obávat. V celé milionové kolonii zavládla ihned lepší nálada. Vidina navrácení kamarádů, rodičů a dalších důležitých lidí byla více než překrásná.

Druhý den dopoledne...

V kolonii se spustil výstražný systém signalizující přítomnost nepřítele na orbitě. Lidé vybíhali zděšeně z domovů a zíraly k modravě čistému nebi v naději, že spatří nepřítele. Po identifikaci v řídícím centru bylo zjištěno, že dorazila očekávaná návštěva. Aniž by se Asurané jakkoliv obtěžovali s dovolením vstoupit na povrch, teleportovali Zdroj na povrch přímo k řídícímu centru. Baky vyšel ven a před ním stála postava v černém plášti. Byl to muž, vyššího vzrůstu, v černé kombinéze s jasně viditelnou vestou, jenž měl na hlavě krátký sestřih a v rukou dřímal přístroj na diagnostiku brány. "Jmenuji se Surender". dodal s ledovým klidem a obličejem bez jediného pohyby svalu. "Já jsem..." Baky nestačil dokončit větu a Sure pokračoval "Kde máte bránu?" Baky se Zdroje chopil a vedl ho k bráně. Jakmile se ocitli u zadávacího panelu, Zdroj okamžitě sepnul tlačíko na přístroji, který byl velký asi jako dlaň zdatného muže a vedli z něj tři malé antény, které se střídavě vysouvaly a zasouvaly jak byly přikládany k jednotlivým krystalům. Sure se zvedl a postavil s k zádávacímu panelu. Baky ho rukou zarazil a se zděšením se otázal: "Co to k sakru děláš?" "Chystám se otestovat bránu. Přáli jste si její zprovoznění tak, aby nepřepsala paměť." "To ano, ale jsi si jistý, že o Ty lidi nepřijdeme?" Zdroj se na něj podíval pohledem, jenž říkal "Věř mi", a tak ho Baky s obavami nechal pracovat. Sure začal zadávat adresu a brána vytáčela. Spustila se červí díra a dle diagnostiky paměť brány nebyla dotčena. Byla dokonale oklamána. Sure se otočil k Bakymu, za kterým stáli opodál i přeživší občané a pronesl chladné "Hotovo!". Baky se podíval na bránu a pak na Zdroj a zeptal se. "Takže teď, kdykoliv vytočíme bránu, můžeme bez problému projít?" "Ano. Až budete mít ZPM, kontaktujte naší loď a já pro Vás splním poslední požadavek. Surender zavřel oči a z nebe se snesl vysoce nazelenalý paprsek, který teleportoval Zdroj zpět na loď. Ve vzduchu se ovšem ozvalo něco nemilého "A Bakermane. Máte 2 dny. Pak se brána zavře a my odletíme." Baky s Aschem vzteky pukaly, když se toto dozvěděli. Co naplat, nemají na výběr. Chtějí-li zachránit lid, musí dodržet i to, co by nejraději sabotovaly. Ovšem Surender si z planety odnesl něco, co s celou situací zamává víc než by kdo čekal...

Anketa: Jak dopadnou Češi na letošních ZOH??

24. února 2010 v 22:39 | Anubides (c)
Já tipuju, že si pracně vybojují zlato ve finále se Švédskem a co Vy?

ČR - Lotyšsko: Galapředstavení Lotyšů, které vyhráli Češi.

24. února 2010 v 14:42 | Anubides (c)
Tak jsem se pěkně těšil, že Ty srágory Lotyšský vyklepnem a ono to nakonec bylo jedno velké drama. Přiznám se, že první třetina byla něco nevídaného. Tak živý hokej, hlavně v podání třetí lajny Červenka-Krejčí-Flesichmann, kam se právě přesunul Červenka od Jágra, jsem dlouho neviděl.
Komentátoři měli pravdu, že Červenka opravdu nevídaně procitnul. Vůbec celá lajna zatápěla Lotyšům jak o závod.

Tak či onak, pokud mi v první třetině spadla čelist z toho, jak Češi na Lotyše vlítly svou jednoduchou hrou a aktivní střelbou, tak v dalších třetinách jsem jako ostatní moc šťastný nebyl. Chtěl jsem jít spát za stavu 2:0, neb tempo hry nasvědčovalo menší exhibici. Ale proč si říkám, že Češi prostě musejí mít vždy něco extra. Nejednak tomu bylo i v tomto zápase. Po první třetině se hýřilo superlativy, ovšem do druhé části nastoupilo opět jiné mužstvo. Tak jako v zápase s Ruskem, tak i zde Češi nepochopitelně polevily a začali Lotyše pouštět nevídaně lehko před bránu. Nechávali jsme se zbytečně vylučovat, do toho odstoupil kvůli bolestem hlavy a hrudní páteře Jágr a zdálo se, jakoby tým najednou ztratil chuť hrát. Třetí třetina byla snad ještě horší než ta druhá a vypadalo to na pěknou blamáž a ostudu.

Nepochopitelné byly ony dvě gólové situace, kdy v obou případech Lotyšský útočník projel až mezi kruhy, kde pohotově překonal Vokouna a v druhé šanci volné doklepnutí za Vokyho záda a rázem byl stav 2:2. Lotyši slavily jako při zisku medailí, na čechy dýchala hrozba vyřazení. Nepochopitelné, co český tým předvedl. Nedovedu si stále vysvětlit, proč při obou gólech obránci jen tupě stáli a zíraly a ještě za ně plnily jejich funkci obětaví útočníci. Ale bylo to málo.

Bohudík jsme uhráli alespoň to prodloužení. Velkou poklonu a potlesk posílám Lotyšskému mužstvu v čele s brilantním Masalskisem, jenž pochytal 50 střel a hlavně našemu Vokymu. Nebýt jeho vyrovnaně, ledových a bezchybných zákroků někdy až na hranici jedem domů s velkou ostudou.

Pánové, reprezentujete Česko a lidi chtějí medaily, tak by to chtělo ukázat, že máte opravdu chuť vyhrávat a ne to jen odklouzat. Pokud se hra nezlepší, zítra jedem po zápase s Finskem domů a ostuda to bude o to větší, protože máme od dob Nagana jeden z nejlepších týmů pro olympiádu.
Tak nezklamte.

Máte-li potřebu šířit cokoliv z tohoto blogu dále, je nutné nejdříve kontaktovat autora blogu na adrese: pilgrim45@seznam.cz ve formátu, kde uvedete na jaké stránky a za jakým účelem hodláte můj obsah šířit, plus na Vašich stránkách připnete odkaz na můj blog. Děkuji Vám.

Goldim-300x250

zarábaj s facelistom 468x60px